V době dospívání jsem se zúčastňoval setkání křesťanské mládeže v evangelickém sboru v Havířově. Společně jsme podnikali nejrůznější aktivity, chodili na hory, navštěvovali mládeže z jiných sborů, četli Bibli, sledovali filmy. Vzpomínám si, na jeden film, který mě velmi zasáhl. Tento snímek pojednával o druhém příchodu Krista. Jeho autoři se snažili ztvárnit biblické texty, které se k tomuto tématu vztahují.

Zanedlouho poté jsme s mládeží jeli na letní pobyt do Tater. Téma, které tomuto pobytu vévodilo, byl opět druhý příchod Krista. Jelikož jsem v té době již koketoval s myšlenkou, že bych šel studovat teologii, dostal jsem za úkol nastudovat tuto problematiku a poté ji prezentovat. Literatury, která by se věnovala biblickým tématům, bylo v té době velmi omezené množství, internet ještě nespatřil světlo světa.

Do rukou se mi dostalo samizdatové vydání traktátu, jehož autorem byl baptistický kazatel Joza Novák, původem Čech, který žil od roku 1948 v Kanadě. Tam působil jako kazatel a založil misijní společnost, která se zaměřovala na česky tištěné traktáty. Jeden z nich doputoval až do otcovy knihovny, kde jsem jej objevil. Materiál Jozy Nováka, který jsem měl k dispozici, byl silně ovlivněn irským kazatelem a evangelistou Johnem Nelsonem Darbym a knižní sérií s názvem Left Behind, česky Na pospas, autorů Tima LaHaye a Jerry B. Jenkinsona. Jednalo se o apokalyptickou fikci, inspirovanou biblickou knihou Zjevení. Tato veleúspěšná knižní předloha z r. 1995 byla doposud adaptována do pěti filmů.

Ti z vás, kteří sledují aktuální kinematografické dění, možná zbystřili, neboť poslední série snímku Left Behind byla divákům představena letos na jaře. V hlavní roli vystupuje Nikolas Cage. O čem film vypráví? Bez spojlerů pouze nastíním: svět prožívá den jako každý jiný a najednou – bum! – v jednom okamžiku se všechno změní. Zmizí miliony lidí a zůstane po nich jen oblečení, mobily a peněženky. Vypukne panika a hrůza. Úkolem Nicolase Cage je zjistit, co se stalo. Jednalo se snad o vytržení – neboli okamžik, v němž byli věřící uchváceni do nebe, aby unikli soužení, které zachvátí svět během příští vlády Antikrista? Smíme v tom filmu vidět autentické ztvárnění naplnění biblických proroctví?

Je samozřejmě nad rámec tohoto kázání, abych vám podal alespoň stručný nástin různých modelů konce světa, které existují v současné křesťanské teologii. Pouze vás mohu ujistit, že většina seriózních vykladačů Bible odmítá koncepci, která druhému příchodu Krista předřazuje vytržení křesťanů, přičemž ostatní lidé měli být ponecháni na zemi, aby tam byli vystaveni tvrdým zkouškám a nejrůznějšími kataklyzmatům.

Někteří z vás možná namítnou, že v Bibli existují texty, které o vytržení nepochybně hovoří? Například apoštol Pavel napsal v Dopise Tesalonickým, že někteří budou „uchváceni v oblacích vzhůru vstříc Pánu“ (1 Tes. 4,17). Tímto obrazným vyjádřením ovšem neměl na mysli vytržení, které by předcházelo druhému příchodu. Boží oblak je v Bibli symbolem Boží přítomnosti. Smrt tudíž smíme považovat za určitou formou setkání s Kristem a nikoli za oblast, která se vymyká Boží kompetenci.

Podobně když Ježíš mluvil o tom, že když „budou dva na poli, jeden bude přijat a druhý zanechán“ (Mt 24,40), odkazoval na příběh o potopě v Genesis (v. 37-40), kde ti, kteří odmítli pozvání do Bohem připravené archy, byli ponecháni na pospas vodám, kdežto těm, kteří přijali Boží nabídku, byl otevřen vstup do archy, která je synonymem záchrany.

Když s odstupem času hodnotím koncepci, která pracuje s vytržením křesťanů, shledávám tuto představu jako mylnou. Bible nehovoří o tom, že křesťané tvoří nějakou privilegovanou skupinu, která by se měla těšit Boží protekci, díky níž se jim daří unikat před těžkostmi, protože je Bůh zázračným způsobem na poslední chvíli ze světa evakuuje.

Únik jako řešení? To není strategie, která by nacházela oporu v Božím jednání ať už ve Starém nebo Novém zákoně. Teologie, pracující s modelem vytržení, nám podsouvá představu, že v případě těžkostí je možné spoléhat na zadní vrátka, která nám Bůh nepochybně nechá otevřené. Skutečně? Vždyť ani Ježíš neutekl před křížem, a neutekl ani z kříže.

Diváci, kteří shlédli film Na pospas, případně se seznámili s jeho knižní předlohou, jsou obyčejně paralyzováni strachem. Nedomnívám se, že tuto reakci chtěl Ježíš u svých posluchačů vyvolat. Poselství o Kristově návratu nás nemá děsit. Má nám dát naději. Kristus, který přichází, je tentýž Kristus, který kdysi žil na tomto světě jako o přítel hříšníků a léčitel nemocných.

Nemám rád horory, proto se nedívám na filmy s touto tématikou a nečtu ani hororové knihy. Někteří se domnívají, že Bible je jedna z nich. Nemyslím si to. I když jsem se setkal s některými jejími výklady, které byly hororové ažaž.

Ano, apokalyptické pasáže z evangelií a Zjevení Janova jsou znepokojivé. Možná bychom se jim raději vyhnuli. Ale není to vůbec snadné. Pokud čteme noviny, posloucháme rádio, sledujeme televizi nebo internet, pravděpodobně není den, v němž bychom neslyšeli o ukrutných vládcích, válkách, přírodních katastrofách, hladovějících a umírajících lidech.

Ježíšovi posluchači neměli přístup ke zpravodajství, které by jim zprostředkovalo informace o bolestech, které už tehdy sužovaly svět. Oni tyto informace ani nepotřebovali vyhledávat. Všechnu tu nepředstavitelnou hrůzu měli každodenně před očima. Z Ježíšových úst však mohli přijmout ujištění, že jejich zrak, který byl denně konfrontován s obrazy hrůzy a děsu, uvidí přicházet Syna člověka v oblacích s velikou mocí a slávou. Ježíš znovu přijde a utrpení skončí.

Vzhledem k tomu, co vše Ježíš ve svém životě dělal pro dobro druhých, by bylo překvapivé, kdyby své následovníky vedl k pasivitě.

Ježíš dává naději. Ale nejde pouze o slovní chlácholení. V tom jeho postoji je ještě něco víc. Něco, co nám Ježíš říká, abychom dělali. Konkrétně, abychom byli citliví a vnímaví na utrpení lidí kolem nás. A dále: abychom se měli se na pozoru před silami útlaku a nespravedlnosti. To není výzva k pasivitě.

Bůh nás z krvácejícího světa nevytrhává. Spíše nás do něj posílá, abychom se aktivně zasazovali o uzdravení toho, co působí bolest. Ježíš nás vyzývá, abychom jednali. Uskutečňovali jeho lásku a spravedlnost v tomto světě. Dokud znovu nepřijde. Amen.