„Přemýšlení o životě v překvapivých souvislostech.“

Středa 6.7.22   svátek má Státní svátek , Mistr Jan Hus

Středa 6.7.22   svátek má Státní svátek , Mistr Jan Hus

Úvod Chci poslouchat Vrátným u svého srdce

Vrátným u svého srdce

Vrátným u svého srdce

Evangelium Jana 10,1-6  „Amen, amen, pravím vám: Kdo nevchází do ovčince dveřmi, ale přelézá ohradu, je zloděj a lupič. Kdo však vchází dveřmi, je pastýř ovcí. Vrátný mu otvírá a ovce slyší jeho hlas. Volá své ovce jménem a vyvádí je. Když je má všecky venku, kráčí před nimi a ovce jdou za ním, protože znají jeho hlas. Za cizím však nepůjdou, ale utečou od něho, protože hlas cizích neznají.“ Toto přirovnání jim Ježíš řekl; oni však nepochopili, co tím chtěl říci.

Už se vám to někdy stalo? Čtete si v evangeliích, a najednou si říkáte: O čem to tady Ježíš mluví? Anebo hloubáte nad nějakým biblickým oddílem s otázkou: Jak tomu mám rozumět?
A co si z toho mám vzít pro svůj život?
Mně se to stává docela často. Vlastně si tyto otázky kladu pokaždé, když usedám k tvorbě kázání. Ani tento týden tomu nebylo jinak.

Ovce a pastýř, dveře a vrátný, zloděj a lupič, hlasy, život v hojnosti. Jak tomu všemu máme rozumět? A co si z toho máme vzít pro své životy? Nedokáži pro vás tyto mnohoznačné obrazy, plné protikladů, spojit do jednoho smysluplného celku. Nedávalo by to smysl.

Možná, že Ježíš zvolil obraznou řeč právě z toho důvodu, aby se vyhnul všemu racionálnímu a logickému, a rozehrál v naší představivosti polyfonii obrazů. Díky tomu v nás mohou jednotlivá přirovnání ožít, roztančit naši fantazii, vtáhnout nás do děje a dovést nás dál, než to dokáže logika, která se řídí přesně vymezenými pravidly a zákonitostmi.

Začněme s životem v hojnosti. Ježíš říká, že kvůli němu přišel: Já jsem přišel, abyste měli život a měli ho v hojnosti. Život v hojnosti. Co si pod tím máme představit? Jestliže takový život existuje, pak by měl existovat i jeho protiklad, tedy jakási nedokonalá, neduživá forma života. Co si však má člověk představit pod pojmem hojný život?

Hojnost není pro Ježíše život v luxusu, nadbytku či blahobytu. Život v hojnosti souvisí spíše s tím, co Albert Schweitzer později nazval úctou k životu, ať už se jedná o přírodu nebo lidský život, nasazení se pro to a pro ty, kteří potřebují ochranu a péči.

V životě, který je hojný, se do popředí dostává radost a naděje. Laskavost hojného života je všeprostupující a štědrost inspirativní. Život v hojnosti dává prostor kráse a vede k vděčnosti. Kdo z nás by si nepřál žít takovým životem? Kdo z nás by nepřál druhým, aby takový život nalezli? K takovému životu nás chce přivést Pastýř.

Kdo je tím Pastýřem? Obvykle odpovídáme – Ježíš. A skutečně, Ježíš sám sebe v evangeliu nazývá Dobrým pastýřem. Ale jedná se o jedinou možnou odpověď? V žalmu 23. je pastýřem nazván Hospodin Bůh. To On dává život, vede, chrání, sytí a stará se o nápoje nezbytné k přežití i nápoje příhodné k slavení.

Zdá se, že pastýřem může být ten, kdo se stará o výživu, výchovu, každý, kdo druhého povzbuzuje, oceňuje, dodává mu odvahu a poskytuje mu ochranu. Kdo je našim pastýřem? Kdo nás vede? Kdo se stará o naše potřeby, chrání náš život?

Pastýřem může být Bůh, Ježíš, ty nebo já. Výsostní roli pastýře náleží Bohu, který ve světě působí prostřednictvím Ježíše Krista. Ale nejen prostřednictvím něj. Také nás zve, abychom se stali těmi, kteří život rozhojňují, kultivují a chrání.

 

Nyní se dostáváme ke zlodějům a lupičům. Ježíš nás nevaruje, abychom si dali pozor na to, aby nám nebyla ukradena nějaká věc. Hovoří o životě, který může být ukraden a o hojnosti, o kterou můžeme být ochuzeni.

Zloději přichází nepozorovaně. Mnohdy si teprve s odstupem času uvědomíme, že nám něco vzali. Přichází například v noci, když spíme a nejsme schopni registrovat, co se kolem nás děje. Teprve poté, co se probudíme, se nestačíme divit, co se stalo. V našem životě není spousta věcí v pořádku a my ani nevíme, kdy k tomu došlo.

Jak jsme mohli zajít tak daleko? Kam se náš život poděl? Doběhl nás čas? Anebo jsme některé vztahy brali jako samozřejmé? Příliš dlouho jsme otáleli? Byli jsme příliš pohodlní, spokojení sami se sebou? Mohli jsme být příliš zaneprázdnění, zahloubaní ve svých myšlenkách. Možná jsme to jen vzdali, anebo jsme otevřeli své srdce lidem, kteří to s námi nemysleli dobře, anebo věcem, které nám škodily.

Zloději jsou záludní. Často přichází v přestrojení za hodnoty, po kterých bezděky sáhneme: práce, peníze, výkonnost, znalosti, uspokojení potřeb nebo očekávání druhých, říkání vždy ano, disponibilita, snaha o kvalitní výstupy našeho snažení. Žádná z těchto věcí není špatná, ale jen do chvíle, než nás začne okrádat o náš život. A to se, žel, děje.

Na vztahu ke zlodějům života je nepochopitelná lidská laxnost. Zloději si někdy přijdou uprostřed dne, nijak se neskrývají, klidně si začnou dělat svou práci. A my? I přesto, že o nich víme, nic s tím neděláme. Spokojíme se s životem, který zdaleka nedosahuje míry plnosti. Vybíráme si destruktivní vzorce chování. Jdeme dál svou cestou, i přesto, že máme možnost zvolit si jinou, lepší. Když upadneme, schází nám odhodlání vstát. Jsme vyčerpaní a bezmocní, ale odmítáme se snížit k tomu, abychom poprosili druhé o pomoc. Zakoušíme bolest, ale odmítáme léčbu. Místo plnohodnotnějšího života v sobě živíme strach před změnou.

Jak došlo k tomu, že jste byli okradeni o plnost života? Kdo jsou zloději a lupiči, kteří vás o ni připravují? Co s tím uděláte? Jaké ponaučení si z toho vezmete? Jak budete do budoucna chránit vaše srdce proti pokračujícímu rabování vašeho života?

Hojnost života je záležitost srdce. A my jsme jeho strážci. Být strážcem srdce znamená být bdělý, pozorný a vytrvalý. Pozorné a přemýšlivé vyhodnocování toho, co se děje uvnitř a vně nás samých je pro nás klíčové.

Je třeba si položit otázku: jak to, co do mě vchází, změní můj život? O co budu ochuzen/ochuzena, když se vůči této možnosti uzavřu? Která z možností přispěje k větší hojnosti mého života?

V závislosti na tom, kdo nebo co chce vejít, necháváme svá srdce otevřená, anebo je naopak uzavíráme. Když se podíváte zpět na svůj život, uvědomíte si, že moudrá vyhodnocení přinesla vašemu životu hojnost, ovšem chybná vyhodnocení vás uvrhla do vnitřní chudoby.

Chtějme si dnes položit otázku: kdo nebo co stojí u dveří mého srdce? Jací lidé, jaké příležitosti a šance se uchází o místo v mém životě? Jak se mám rozhodnout? V dnešním evangeliu slyšíme ujištění, že toto rozhodnutí nemusíme činit sami. Ježíš řekl: Já jsem dveře. Skrze něj máme přístup k pastvinám hojného života, on je také tím, kdo zabrání, aby k nám měla přístup smrt. Rozhodnutí o tom, zda otevřít či uzavřít své srdce smíme činit spolu s Ježíšem. Ovšem je zde jedna podmínka. Musíme naslouchat jeho hlasu a umět jej rozlišit.

V našem světě existuje nespočet hlasů. Hlasy, kterým nasloucháme náš život ovlivňují a formují. Platí zde jakási zákonitost: to, jak mluvíme, odpovídá hlasům, kterým nasloucháme. Můžeme mluvit jako naše maminka, jako tatínek, manžel, manželka, náš nadřízený, můžeme mluvit jako komentátoři sociálních sítí, politici, seriálové celebrity. Mohou z nás mluvit rovněž naše obavy, hněv, zranění, naše komplexy. Ale může z nás mluvit i hlas moudrý, milující, soucitný, plný krásy, štědrosti, naděje a radosti. Takovým je hlas Ježíše. Hlas Dobrého Pastýře.

Tím se dostávám k poslední sérii otázek: Jaké hlasy se dnes v tobě ozývají a uchází o tvou pozornost? Čí hlas je nejintenzivnější? Kterému hlasu nejraději nasloucháš? Jak přispívá k hojnosti tvého života, případně jak tě této výsady zbavuje? Zakončím citátem ze Starozákonní knihy Přísloví 4,23: Především střez a chraň své srdce, vždyť z něho vychází život. AMEN

Dále by se vám mohlo líbit...

Chci poslouchat

Natěšený, nerozhodný a váhavý

Kázání, které zaznělo v evangelickém Kristově kostele v Ostravě 26. 6. 2022

Chci poslouchat

Na horizontu záchrana

Kázání, které zaznělo v evangelickém Kristově kostele v Ostravě 19. 6. 2022

Chci poslouchat

Trojiční choreografie života

Meditace k svátku Trojice svaté z evangelického Kristova kostela v Ostravě (12. 06. 2022)

“Přemýšlení o životě v překvapivých souvislostech.„